Kopřivnický DRTIČ 2012

Tak letošní pohodová vyjížďka je za námi. Pohodová byla tempem, ale náročností bych ji pohodovou nenazval. Předchozí vytrvalé deště v kombinaci s aktuálními vysokými teplotami katapultovali náročnost letošního, pro mě prvního ročníku Drtiče nad rámec očekávání.

Na 126 km výzvu jsme se vydali ve stejném složení jako na Rohálovskou 50ku.

Čas startu byl v 7:30 a vzhledem ke vzdálenosti jsme se rozhodli přijet do Kopřivnice s denním předstihem. Můj původní plán přespání pod stanem v divočině byl nahrazen volným lůžkem na ubytovně.

Počasí bylo pěkné a ráno byla teplota ještě příjemná. Začáteční stoupání po asfaltu ještě dobré, ale pak přišel první lesní sjezd a tekoucí voda s blátem udělala svoje, byl sem zaliskaný až za ušima. Chtěli jsme se držet celou dobu spolu, ale hned v první kopci a hlavně ve sjezdu sem ve shluku všech ztratil přehled kde se kdo nachází a nevěděl sem zda jet dál, nebo čekat. Před kontrolou K1 jsme se nakonec všeci opět setkali a pokračovali dál spolu.

Zhruba na 30km se Marek dostal ve sjezdu na kolizní kurz, když ho jeden závodník předjel a pak před ním spadl, následoval náraz a pád. Pro viníka to znamenalo konec, Mara s odřenýma nohama a poškozeným předním kolem pokračoval dál. Další problémy před 50 km. Po náročném výšlapu nám docházely síly a energie způsobené hladem. U přehrady jsme si dali polévku, namazali řetazy a po téměř hodině byli schopni pokračovat dál. Zdeňa už uvažoval o odstoupení, ale držel se dál a párkrát nám ještě i ujel. Nebyli jsme zrovna nejlíp sehraní, návaly energie, nebo spíš únavy přicházeli každému v jinou dobu, tak jsme nějak jeli a na kontrole se opět setkali.

Ani projet trať bez bloudění se nepodařilo. Kousek před Solání nás nějaká značka navedla špatným směrem. Tak jsme si necelé 4km zajeli.

Soláň

Další, tentokrát větší bloudění následovalo při sjezdu z Pusteven. Tady jsme si špatnou trasu uvědomili pozdě a šlapat zpět na vrchol nás zrovna nelákalo, takže jsme pokračovali dál a na trasu Drtiča jsme se napojili pod kopcem. Tady už jsme najeli o něco víc.

Pustevny

Někde kolem 126 km nastal největší problém, kdy musel Marek odstoupit, protože se mu rozbil střed na předním kole. Těžko říct jestli po následku předchozí havárky, každopádně mu zbyli pouze 2 kuličky v ložiskách s čímž se nedalo pokračovat. Vysypat se nemohly, takže se mu je asi povedlo rozdrtit. Marek je největší DRTIČ, poctivě drtil celou cestu.

Poslední tajná kontrola už za šera a cíl zhruba v 21:18. Na tachometru 144 km.

Bohužel gpska už to zhruba na 119 km vzdala. Poprvé co se mi povedlo totálně vymlátit baterku, příště ji budu muset při zastavení vypínat.